Kandrdásek 2017 – Memorial Bedřicha Čapka a Zdeňka Fürsta
Poslední den jarních prázdnin bezesporu využila Adéla Špičková, žákyně Literárně dramatického oboru, jak se patří…aneb 24.února 2017 odjela v dopoledních hodinách se svou vyučující Markétou J. Bezručovou do Ostravy, kde se účastnila poprvé regionálního kola celostátní soutěže monologů a dialogů pro děti a mládež, která nese název Kandrdásek. (název soutěže se odvozuje z divadelního slangu „kandrdas“ aneb divadelní elév, začátečník).
Soutěž pořádalo SVČ Korunka Ostrava ve spolupráci se Svazem Českých divadelních ochotníků. Přihlásit se mohly děti od 8 do 18 let.
V lektorském sboru letos v Ostravě zasedli paní PhDr. Hana Cisovská, PH.D., která vyučuje dramatickou výchovu na Pedagogické fakultě na OU a v lektorských sborech dětských recitačních i divadelních přehlídek a soutěžích zasedá pravidelně, dále pak pan Lukáš Červenka, herec i loutkoherec a muzikant, který v současné době působí v Divadle loutek v Ostravě a pan Ladislav Vrchovský, novinář, divadelní publicista a kritik, lektor a člen porot soutěží amatérského a ochotnického divadla, místopředseda Svazu Českých divadelních ochotníků.
Pro Adélku byla účast v této soutěži premiérou, jely jsme tak zvaně na zkušenou, podívat se, jak se monologům věnují jinde a přiznám se, že přestože jako pedagog vím, kolik práce jsme na našem monologu udělaly, neočekávaly jsme to, co nakonec přišlo…Adélka získala totiž ocenění a to hned s postupem do národního kola přehlídky, které se bude konat 1.dubna 2017 v Brandýse nad Labem.
A s čím tedy Adélka do Brandýsa pojede? Nejedná se o typický monolog z divadelní hry, který si prostě jen tak vezmete a nazkoušíte…ale přímo pro Adélu jsem z knihy Dagmar Hilarové – Nemám žádné jméno doslova dramaturgicky vypreparovala část, ve které se hlavní hrdinka Dagmar, patnáctiletá dívka židovského vyznání za II. světové války vyrovnává se svým nelehkým osudem a první dětskou láskou k německému chlapci. Adélka svůj nelehký herecký úkol zvládla, monolog uvěřitelně, pravdivě a citlivě ztvárnila bez zbytečného nánosu patosu a přílišného tragična, za což si právem odnesla své ocenění a pochvalu od všech lektorů i přítomných diváků. Porota ocenila i krásnou práci s rekvizitou, v tomto případě s kabátem a obdivuhodně vyhrané pauzy mezi replikami, kdy postava vždy dozrává k posunu k další myšlence.
„Děkuji Adélko, že nejen sama tvoříš, máš úžasnou představivost, jsi pracovitá, ale jsi přístupná i vzájemnému dialogu a dovedeš naslouchat 🙂 Těším se na náš další výlet za divadelními zážitky, tentokrát v Brandýse.“
Markéta J. Bezručová, vedoucí LDO ZUŠ Krnov
Adéla Špičková
